Tady jsou slíbené "podkategorie", které už nikde neuvádím a jsou spíše mým vlastním pohledem na věc...

A – živočich o mně neví, B – živočich o mně ví, ale nebojí se (je „překvapený“), C – živočich o mně ví a bojí se. V prvním zveřejněném albu byla samá „áčka“. V dnešním albu označím fotografie, dle uvedených kritérií.

Členit by se dalo samozřejmě i dále, např. podle toho, jestli člověk pracoval na zachycení svých snímku výhradně sám a využil k tomu pouze své znalosti zvířecí etologie a přírodních biorytmů, loveckou šikovnost, trpělivost, houževnatost atd., anebo mu někdo, jak se říká, připravil půdu pod nohama (pokud to tedy nebyla bohyně lovu, Diana .

Ona totiž dnešní snaha o maximální „efektivitu“ vstupuje samozřejmě i do „disciplíny“ fotografování divoké zvěře. Někdy si člověk snímek, se kterým by byl sám spokojený (splňoval jeho vlastní kritéria o povedeném snímku), takříkajíc sám „vychodí“, jindy mu pomůže třeba kamarád, který je zkušenější, má lepší možnosti atd.

Výhodou první varianty je skutečnost, že se člověk o vybraném „objektu“ dozví spoustu zajímavých věcí z jeho života. Nevýhodu pak je, že někdy se fotograf na vytoužený snímek načeká spousty let, pokud se ho vůbec dočká... To ale ve finále nemusí až tak vadit. Každá taková „zbytečná“ výprava do divočiny, přináší nejen alespoň částečné pochopení přírodních dějů, ale prospívá tělu i duši:-). Co přesně? O tom mnohdy hovořím ve svých článcích u mě na webu, např .v "Jesenických denících"...

Stále častěji se dnes také stává, že si fotograf někoho najme a zaplatí. Možná by se někdo nad touto poslední možností mohl pohoršovat, ale ne všude se může člověk pohybovat volně, jelikož se jedná např. o rezervaci s regulací pohybu nebo o nebezpečný druh živočicha. Navíc peníze, které se dostanou k domorodcům, mnohdy přispívají k jejich jediné obživě.

Jsou ale samozřejmě i lidé, kteří své časové nebo jiné limity kompenzují výhradně finančně. I tento způsob lze z lidských hledisek chápat. Je to zkrátka každého věc. Pokud se ale takový fotograf prezentuje na veřejnosti jako wildlife fotograf, může to občas vzbuzovat úsměv.

Pokud to tedy shrnu, tak královská kategorie Wildlife, pro mě osobně vyjadřuje maximálně autentický a mnohdy neopakovatelný výjev z přírody, kdy fotograf zachytí divokého tvora v jeho přirozeném prostředí tak, že o něm živočich neví a sám neovlivnil jeho chování, jelikož nebyl nijak lákán, či váben. V postprocesu je fotografie zpracována výhradně prostřednictvím základních úprav.

A příště už jdeme na druhou kategorii:-).

Foto a text: Štěpán Mikulka