Jelikož jsem před nedávnem rušil svou výstavu v Polsku, rád bych dotáhl do konce dvě věci... Jednak bych chtěl poděkovat Agátě a Joaně, ale i celému vedení kulturního domu v Prudniku za perfektní zázemí a milý přístup. Zejména pak výstavní prostor byl opravdu jedinečný! 

Také jsem slíbil, že připravím malou fotoreportáž z výstavy. Fotografií zachycující vernisáž se nakonec moc nesešlo. I tak lze z toho mála vnímat pěknou atmosféru výstavního prostoru a vycítit vlídnost pořádajícího týmu:-).

Po výstavě v litevském Žemaitios a finských Helsinkách to byla moje třetí zahraniční výstava, kde bylo možno spatřit mé snímky a především to, co je na nich zachyceno. Daří se mi tak i "přeshraničně" propagovat přírodu a divoké tvory v ní žijící. Věřím tomu, že člověk mnohdy ničí právě z neznalosti. Pokud si tedy v přírodě - obecně řečeno - najde zálibu nebo k ní bude mít alespoň kladný vztah, snad si jí bude i více vážit. Není dnes mnoho aktuálnějších témat, než právě soužití člověka s přírodou... 

Text: Štěpán Mikulka