Celostátní fotografická soutěž „Hasiči před i za objektivem“ slaví v roce 2014 už 10 let své existence. Úvodní motiv zakladatelů fotosoutěže (prap. Šíbl, pprap. Mikulka, por. Šesták) se postupně naplňuje. Myslí si totiž, že není lepší cesty, jak lidem představit práci záchranářů, než prostřednictvím fotografií pohlédnout do tváří chlapů, kteří se skrze svou profesi rozhodli pomáhat ostatním. A přesně to se děje. Soutěžní fotografie jsou dnes mnohdy publikovány v odborných i populárních časopisech, kalendářích, publikacích i vzdělávacích či propagačních materiálech. Současně se také stávají jednoduchou odpovědí na otázky typu: Jak to vlastně vypadá, když někde hoří?; Co dělají hasiči, když právě nehoří?; Jací lidé slouží veřejnosti a bdí nad naší bezpečností každou minutu po 365 dní a nocí v roce?

Jubileiní ročník fotografické soutěže „Hasiči před i za objektivem“ pokračuje dále v tomto duchu, a to netradiční putovní výstavou, na níž se právě ocitáte. Je sestavena z vybraných vítězných prací všech předchozích ročníků fotosoutěže. Tyto fotografické práce však nebudou k vidění pouze v obligátních výstavních síních, ale jdou takříkajíc „přímo mezi lidi". V průběhu roku 2014 a 2015 budou totiž k vidění přímo na ulicích, a to na různých místech České republiky. Tady nám dovolte malou technickou poznámku. Některé z fotografií z úvodních ročníků fotosoutěže byly fotografovány ještě na tzv. negativy a méně vyspělé digitální přístroje, takže omluvte jejich sníženou kvalitu. Bylo by ale škoda je neuveřejnit jelikož k historii fotosoutěže neodmyslitelně patří.

 Žádná z médií nejsou schopna reagovat tak pružně, jako sami hasiči – být u samého počátku záchrany občanů a likvidace mimořádných událostí. Naše jubilejní výstava je jedinečná právě tím, že nabízí neotřelé snímky, ze kterých dýchá opravdovost a syrovost hasičské profese. V tomto ohledu lze připodobnit důležitost fotografické dokumentace například k snímkům z válečné fronty, bez nichž bychom si dnes rovněž už jen stěží dokázali představit, jaká atmosféra vládla během světových válek. Avšak sami vojáci, pamětníci, stejně tak jako spousta hasičů účastnících se naší fotografické soutěže, samozřejmě ví, jaká atmosféra za jejich snímky skutečně stála. Některé „silné“ okamžiky snad ani nebylo možno obrazem vyjádřit. Mnoho slz utrpení, ale i radosti, zůstalo z etických důvodů kdesi mimo zorný úhel fotoaparátu...

 Při pohledu na některé snímky lze také postřehnout, v jak nepřehledných situacích se po svém příjezdu na místo události hasiči ocitají. A je to právě jen na nich, aby se co nejrychleji v krizových situacích zorientovali a na základě svých znalostí a zkušeností, velmi často doprovázených i nezměrným fyzickým i psychickým úsilím, dali dosud volnému průběhu mimořádných událostí požadovaný systém a řád.

 Přáli bychom si, aby se Vám naše výstava co nejvíce líbila. Možná, že až v budoucnu hasičské záchranáře osobně spatříte za nevlídného počasí na silnicích, sklánějící se nad trpícími zraněnými v havarovaných automobilech či u rozbouřených řek nebo u hořících domů, budete o nich a o jejich práci vědět zase o něco více. Už to pro Vás možná nebudou pouze anonymní lidé ukrytí za jednotnou uniformou, ale také konkrétní tváře. Budete rovněž vědět, že všichni mají jedno společné. Upřímnou snahu pomoci člověku v nesnázích – bližnímu svému. Věnovat mu své znalosti, zkušenosti, zdraví a někdy i život na základě skromné žádosti: „Pomozte mi prosím.“

Text a grafika: Štěpán Mikulka