Když jsem nedávno psal jakousi "minirecenzi" na nový seriál o hasičích, hned jsem uvažoval o tom, jak neochudit přírodomilce:-). Když mi pak přišla od Peti Šaje pozvánka na soutěž o nejlepšího pozorovatele ptáků, tzv. Big year, kterou pořádá středisko ekologické výchovy v Šumperku, tak přišel ten správný okamžik...

Ono totiž sousloví "Big year" nejsou jen dvě anglická slovíčka znamenající "velký rok". Mezi pozorovateli ptáků (birdwatchery) a ornitology je to doslova terminus technikus, a pro některé z nich jsou to slova skutečně až magická! O tom však ještě později. Něco málo z historie a podrobné vysvětlení pojmu najdete na webu mého kamaráda Roberta např. zde. Já vám jen popřeji hodně štěstí, pokud se tedy rozhodnete zúčastnit šumperského klaní a přidám ještě jednu malou radu. 

V dnešní době moderních technologií se dá předpokládat, že i mezi ornitology a birdwatchery, některé z jejich výdobitků také dorazily. A není jich málo. Nejenže pozorovatelé ptáků využívají zvukových zařízení, k "lákání" ptáků, mnohdy speciální SW k evidenci pozorovaných druhů na PC, či přímo v terénu na PDA, a to i včetně údajů GPS. Na netu dokonce najdete poměrně mladý webík, kde jsou pravidelně aktualizována zajímavá pozorování ptáků na území naší republiky. Podobné stránky mají samozřejmě i kolegové z jiných zemí. Teď už nejspíš víte, kam mířím:-). Zkrátka se hned z kraje určitě hodí vědět o webu, který vám může v soutěži hodně pomoci. Najdete je zde.

Já jsem nedávno například promeškal jedinečnou příležitost, která se naskytla v závěru loňského roku. Uvedený web pravidelně navštěvuji a občas i nějaké to pozorování také přidám. Závěr roku jsme však tradičně trávili s rodinou na Libavé, kde jsme si chtěli tak trochu odpočinout od civilizace. Proto jsem ani nenastartoval net ve svém mobilu, i když jsem jej s sebou měl. Tudiž se stalo, že mi uniklo jedinečné pozorování. V Česku (teprve podruhé na Moravě) se objevila velmi vzácná potáplice žlutozobá (Gavia adamsii). Jde o skutečně nádherného vzácného ptáka, kterého na našem uzemí už ani nemusím nikdy spatřit. Zkrátka, štěstí přeje připraveným. Já jsem například na naší Slezské Hartě spatřil mezi svátky turpana hnědého. Bylo velmi škaredě, ale i tak jsem jel vyvětrat kluky a sebe od televize a zadařilo se. Hejnko bylo daleko od břehu, a tak jsem ze špatné fotografie druh určil teprve včera. Byl to skutečně turpan hnědy, kterého jsem zatím na SH nikdy nespatřil:-).

Možná si řeknete: "Taková blbost...":-). Většině lidí z ranku birdwatcherů však nejde jen o další druh, který si odškrtnou někde v deníčku či v PC. Poetiku celé záležitosto dodává, nejen pobyt v terénu, který je sám o sobě přínosný pro tělo i ducha každého člověka, ale i fantazie nadšeného pozorovatele. Lidé budou asi navždy ptáky obdivovat pro jejich schopnost podnikat mnohdy až neuvěřitelně dlouhé cesty. K rekordmanům patří třeba někteří rybáci, kteří se přemisťují i tisíce kilometrů! Když si pak pozorovatel představí, kde ten či onen ptačí poutník nocoval včera a kam zamíří, až se zlepší počasí, je to při nejmenším zajímavé.  

Nicméně bych rád ještě jedním dechem dodal ke vší té technice, o které jsem psal výše... Většině ornitologických nadšenců skutečně stačí ke štěstí dobrý dalekohled a čas na výlety do terénu. Nic víc, pokud tedy právě nesoutěží:-). 

A právě o tom je i onen film, na který bych vás dnes rád upozornil, pokud jste jej tedy už v loni neviděli (nebo nečetli knihu). Jmenuje se Big year, jak jinak, a popisuje tři nadšence, kteří se pro svůj Big year rozhodli shodou okolností v tentýž rok. Film je vemi dobře herecky obsazen a skutečně stojí za to jej vidět. Mě osobně se na něm velmi líbí právě to, jak rozdílně se k onomu soutěžení dá přistupovat. Ve filmu je skvěle vykreskleno, jak se z klukovského konička může stát doslova megakůň, který v některých případech zhltne nejen spoustu času a peněz, ale mnohdy i třeba přátele či rodinu. Na druhou stranu nejen přátelství také přináší, jde jen o to, jak velcí jste blázni:-). Ale to bych předbíhal... O filmu se dočtete více zde.  Já jen dodám, že jsme se u něj doma velmi dobře bavili a v mnohém jsem se nejen já poznal:-). 

Závěrem ještě přidávám malou pozvánku od kolegy Petra, která je určena všem milovníkům horské přírody a krajiny, ať tu nemáme úplně "přeptákováno":-). Možná se tam uvidíme, případně se můžeme domluvit na cestě společné. Mějte se všichni fajn.

Foto: Petr Šaj, text: Štěpán Mikulka