V opravdu velkém očekávání jsem trávil první listopadové dny. Každým dnem se totiž měla ke mně dostat nová publikace o jesenických kamzících s názvem Kamzíci v Jeseníkách 1913-2013. Dnes již mám knihu na čestném místě mé přírodopisné knihovny, hned vedle knihy pana Ing. Mlčouška Kamzíci v Jeseníkách za úsvitu i za soumraku z roku 2000.

Tato nová kniha je ojedinělá především tím, že mapuje přítomnost kamzíka horského v Jeseníkách od prvních dní jeho přivezení z Alp. Kniha obsahuje i historické dokumenty včetně první korespendence někdejších lesníků, v jejichž hlavách se tehdy tento nápad poprvé objevil. 

Pro mě velmi vítanou změnou je to, že v knize si lze celkem obsáhle počíst o bilogii kamzičí zvěře, což mi ve výše jmenované knize celkem chybělo. Většinou jde o poznatky bratrů Ballových ze Slovenska, kteří se rovněž na knize podíleli, ale i dalších odborníků na kamzičích zvěř (Blakout, Máder a další...).

Vydavatelem knihy je Vlastivědné muzeum Šumperk a také jeho pracovníci na knize udělali mnoho pěkné práce. Především se mi velmi líbí grafické zpracování publikace z dílny Michaely Stuchlé. Redakčně knihu připravili Miluše Berková, Jiří Pecháček a Magda Zmrhalová. 

Nová kniha je oproti první uvedené knize věnované kamzíkům doplněna mnoha barevnými fotografiemi, což je v podstatě nejen přínos současné velmi populární digitální fotografie, ale také výsledek poctivého úsilí mnoha českých a slovenských fotografů přírody jako jsou např. Bratři Ballové, Tomáš Bělka, Eva Beníšková, Petr Šaj, Milena Hamerské, Martin Žatka, Antonín říha či Libor Školoud.

V knize mám téměř 20 fotografií také já. Snímky vznikaly přímo v jesenických horách. Za každou z nich je ukryta spousta osobitých zážitků s kamzičí zvěří, kterou mám, jak jsem již mnohokrát psal, ve velké oblibě. Jen můj fotoaparát však ví, kolikrát jeho výlet se mnou do hor vyšel na prázdno:-). S kamzíky to nebylo někdy vůbec jednoduché... Mnohé z fotografí už budete znát i z mých stránek. Fajn je, že se teď některé z nich objevily i v této nové publikaci, čehož si osobně velmi vážím.

Na závěr přidávám několik úvodních řádků kamarádů Oty Bouzka a Jiřího Pecháčka, které vám pomohou pocítit atmosféru knihy:

"Hrubý Jeseník je vábivý kraj lidu milujícího hory, kraj milý a poutavý, kraj plný nepřeberných krás.Tento horský lesnatý masiv je opředen mnoha pověstmi z dávných věků i všelijakou historií vepsanou do soukromé kroniky svého majestátu. V soukromých pamětech nejvyšší hory Pradědu je totiž jistojistě uloženo něco o horách věčných a nesmrtelných, o severní bráně, chránící země Moravskoslezské proti nájezdníkům i neurvalým divokým větrům.

Jeseníky jsou horami malebnými, překrásnými, někdy však také zlými, rozzlobíli se, až zákeřnými. Ale opět přijde zklidnění, jak to už v kopcích bývá, povznesou se, znormální. Opět jsou milé, barevné, bílé, jarní, znovu obživlé či teplé a voňavé létem. Někdy, za hromů a blesků, ve slunovratech anebo o svatojánské noci oplývají tajuplnou mystikou kopce blízkému nebi již dávno zaslíbené. Tenkrát dokážíplnit i nejzvláštnější tužby a zcela fascinují třeba i bezvěrce. Poutníkovi stačí vstoupit pod baldachýn lesa s vědomím pokory a být připraven uctívat jejich neskonalou, ještě nikdy neviděnou krásu.

Jeseníky, to jsou kopce, hluboké lesy, čarovné potoky, zvěř, ptáci, brouci a motýlové, vzácná květena. Je to nevýslovně krásný, na nádherně čistou přírodu bohatý kousek naší neméně úžasné české vlasti, který mnohým učaroval. Hlavní hřeben Jeseníků protíná rozvodí dvou moří. Podivné, ale přírodou vytvořené, takže zcela pravdivé. Vody jeho tekou do Černého i do Baltského moře.

Zdalipak to už věděli i tři z monarchů, když se v jediném bodě nedaleko Pradědu setkaly jejich majetky. Rod Lichtenštejnů, arcibiskupové vratislavští a Řád německých rytířů se tady dělili hned po bitvě na Bílé hoře.

Právě velmistři Řádu německých rytířů dokázali složitým procesem převést z Alp kamzíky a v roce 1913 je vysadit v Jeseníkách. Kamzíci dnes, spolu s jeleny z kleče anebo ze zbytků horských pralesů hledí ne nazpět do dob šlechticů, alepouze dopředu. Svět se mění, tak proto …

Stejně pevně, jako oheň přesvědčil ve skalách první lidi o svojí nesmrtelnosti, chovají se i Jeseníky. Věčně budou milovány svými obdivovateli, usměvavé, tiché a ševelivě zelené, bílé, v parném létě třeba i hromující. Bývá veleslaveno jelení troubení při barvách podzimu, jsou obdivovány rozvážně žijící tlupy milé a příjemné kamzičí zvěře mezi balvany, je vítán každý rozpuk jara, zelenání listnáčů, tah sluk, zrození nového života.

Krása Jeseníků se dá slovy popsat jenom těžko. Nejde ani namalovat, fotit,na papíře nějak dobře neožije. Musí se prostě vidět na vlastní oči! Kdo umí vnímat pěkno kolem sebe, bude mezi zelenými kopci a uprostřed lesů spokojen. I kamzíkům se tady líbí a zdravě žijí již celou stovku let.

Člověk si toho všeho musí vážit a rozumu ke zvážení podstoupit svá mnohározhodnutí. Vždyť právě on mu vnuknul myšlenku, že není nic úžasnějšího než umět vnímat krásné. A z toho nic neničit. Naopak.

Jeseníky jsou kraj vábivý …"  Předmluva: Ota Bouzek, 2012

"V únoru 2013 uplyne sto let od doby, kdy bylo do Jeseníků přivezeno z Alp pět kusů kamzičí zvěře, které byly základem jejího pozdějšího chovu. Vztah člověka k této zvěři nebyl v průběhu oněch sta let vždy jen pozitivní, dokonce lze hovořit i o době hlubokého temna, o období, kdy už chyběl jen malý krůček k tomu, aby kamzičí zvěř z Jeseníků zcela zmizela.

Z popudu tzv. poradního sboru oblasti chovu kamzíka horského v Hrubém Jeseníku, který tvoří chovem dotčení myslivci, lesníci a další odborníci, a který pravidelně svolává Krajský úřad Olomouckého kraje, vzniklo Občanské sdružení Jesenický kamzík, jehož významným úkolem bylo připravit důstojné oslavy tohoto významného výročí s hlavním cílem oslovit co nejširší veřejnost.

Sdružení hned po svém vzniku připravilo a postupně začalo naplňovat celou škálu projektů (viz časopis Myslivost 6/2011, str. 48, 49 a Myslivost 8/2012, str.134). Vlastivědné muzeum v Šumperku zajistilo z dodaných materiálů dvě významné akce. Výstava s názvem Kamzík horský – 100 let kamzíků v Jeseníkách, která byla zahájena vernisáží 1. března 2012, se stala úplně první výstavou tohoto druhu v ČR. Druhým realizovaným projektem muzea se stala tato publikace.

Do historie kamzičí zvěře v Jeseníkách se významným způsobem zapsal Ing. Jiří Mlčoušek, zaměstnanec s. p. Severomoravské státní lesy se sídlem v Krnově a později

Inspektorátu Lesů ČR, který zpracoval dvě knihy o této zvěři. V první s názvem Kamzíci v Jeseníkách, kterou vydalo v roce 1993 Zemědělské nakladatelství Brázda v Praze, se zmiňuje především o chovu a o všem, co s chovem kamzíků souvisí. V druhé, značně obsažné knize s názvem Kamzíci v Jeseníkách za úsvitu i za soumraku, kterou vydal v roce 2000 vlastním nákladem ve spolupráci s redakcí časopisu Myslivost, se zabývá podrobně historií kamzičí zvěře v Jeseníkách od roku 1910 až do roku 2000.

Z hlediska zoologického byl nejvýznamnějším odborníkem na životní projevy kamzičí zvěře v tehdejším Československu Ing. Milíč Blahout, který vydal v roce 1976 ojedinělou publikaci ve slovenském jazyce Kamzíčia zver, vydala Príroda, vydavateľstvo knih a časopisov, n. p. Bratislava, která podrobně přibližuje způsob života kamzičí zvěře.

Předkládaná publikace čerpala údaje z výše uvedených knih. V první části uvádí mezníky v historii kamzičí zvěře v Jeseníkách, údaje z let 2000-2012 vycházejí z činnosti Petičního výboru pro záchranu kamzíka horského v Hrubém Jeseníku pro další generace a z činnosti. Občanského sdružení Jesenický kamzík. V druhé části kromě informací, uvedených v knize Kamzíčia zver a údajů, získaných z dalších výzkumů a promítnutých v několika diplomových pracích (viz seznam literatury na konci knihy), bylo využito také autorových vlastních pozorování.

Publikace, kterou držíte v ruce, si dala za cíl seznámit širokou veřejnost se stoletou historií kamzičí zvěře v Jeseníkách a s jejími životními projevy, doplněnými o nová poznání. Má snahu vyvolat větší zájem o kamzičí zvěř u myslivecké veřejnosti, ochrany přírody, ostatních odborníků, a také všech návštěvníků jesenických hor."

Ing. Jiří Pecháček

Na závěr ještě jedna důležitá informace. Publikaci lze pořídit za lidovou cenu 90 Kč v šumperském muzeu.

Foto a text: Jiří Pecháček, Ota Bouzek, Štěpán Mikulka