Ptáci a lidé

Ačkoli se u nás, v Jeseníkách, můžeme setkat s více než dvěma sty druhy ptáků, v zimním období je naše avifauna výrazně chudší. Důvod je jednoduchý. Mnoho našich ptačích druhů se stěhuje za příznivějšími podmínkami na jih, mnohdy až do Afriky. Jen malé množství z nich je pak doplněno vzácnými zimními hosty např. z daleké Skandinávie. Příkladem takových ptačích přistěhovalců může být brkoslav severní, káně rousná či dřemlík tundrový a kalous pustovka.

Málo kdo ví, že i ptáci, kteří u nás přes zimu zůstávají, rovněž vyhledávají příznivější podmínky. A tak se za tuhých zim typické horské druhy stěhují z hor do údolí, či lesní druhy z lesů do zahrad a městských parků. Jejich motivací je především potrava, kterou dobrosrdeční lidé ptákům přes zimu nabízí, ale i větší množství úkrytů (ptačí budky atd.). Přikrmování ptáků je ve světě, ale i u nás velmi populární. Průzkumy ukázaly, že např. ve Velké Británii přikrmuje ptáky v zimním období více než polovina obyvatelstva. Motivace těchto lidí je hned dvojí. Jednak chtějí pomoci ptákům přečkat krušné zimní období a jednak si mnohdy chtějí své opeřené oblíbence lépe prohlédnout a poznat je.

Napříč celým světem je pak velmi populární tzv. Birdwatching, což je v podstatě jakási „soutěž“ v množství pozorovaných druhů ptáků. Ti jsou zapisování do tzv. birdlistu. Na území České republiky lze pozorovat do 300 druhů ptáků. Ve světě jsou pak birdeři, kteří mají na svém „kontě“ i téměř osmset druhů ptáků pozorovaných ptáků na území USA v jediném roce! Fenoménem je pak Tom Gullick, který během svého života pozoroval téměř 8800 druhů ptáků.

Zimní přikrmování ptáků však může mít i mnohem vědečtější základ. V Krušných horách například zimním přikrmováním chrání les před škůdci a tamní lesníci tak slaví nemalé úspěchy (Podobně mohou být některé ptačí druhy prospěšné i našim zahradám i parkům.). Také vědečtí pracovníci  „ptačího oboru“, ornitologové, v rámci svých studií či projektů mohou v blízkosti krmítek sledovat etologii jednotlivých druhů. Na základě jejich poznatků je pak realizována někdy i záchrana ohrožených druhů, což jsou dnes třeba ptáci hospodářská krajiny. 

Návštěvníci našich krmítek

Na domácích krmítcích, například na sídlišti, až tak mnoho ptačích druhů neuvidíme. Převážně se zde objevují pouze druhy, které jsou zde i v průběhu roku našimi společníky. Jsou to například vrabec domácí, sýkora modřinka a koňadra, pěnkava obecná, kos černý, čížek lesní či hrdlička zahradní. Pokud je však krmítko umístěno v  zahradě bohaté na zeleň či městském parku, skladba ptačích druhů zde bude mnohem bohatší. Taková krmítka navštěvují kromě již výše zmíněných druhů také sýkora uhelníček, babka a parukářka, strnadi, stehlík obecný, hýl obecný, brhlík lesní, zvonek zelený, dlask tlustozobý, sojka obecná, strakapoud velký, ale i žluna zelená, severská pěnkava jikavec či čečetka zimní. V předjarním období jsou to pak špačci a drozdi. Vzácně pak i horské a lesní druhy jako je datel černý, ořešník kropenatý, šoupálek dlouhoprstý či křivka obecná.

Kdy a jak přikrmovat? 

V našich podmínkách můžeme začít přikrmovat už v listopadu. Ptáci brzy potravu objeví a krmítko si zařadí do svého „pořadníku denních návštěv“. Ke krmítku běžně zalétají i ze vzdálenosti větší než 1 km. Krmivo doplňujeme pravidelně a vždy raději v menším množství tak, aby bylo krmítko během dne alespoň na chvíli prázdné. Ptáci jsou tak nuceni vyhledávat i svou přirozenou potravu. Nemusíte se bát, že by se nevrátili.

Na podzim stačí krmiva méně, ale za mrazů a při vyšší sněhové pokrývce můžeme dávky krmiva zvýšit. Drobné ptačí tělo rychle ztrácí teplo, a proto potřebuje prostřednictvím potravy získávat více energie, aby si udrželo teplotu potřebnou k přežití. Dlouhé a mrazivé noci připraví mnoho ptáků o život. Málo kdo ví, že průměrný věk drobných pěvců obvykle nepřesahuje dva až tři roky. Příčinou jsou nejen predátoři, ale i chybějící potrava.

S krmením bychom měli přestat zhruba na konci března, kdy někteří ptáci už začínají s hnízděním. Posledních průzkumy ukazují, že další přikrmování by již nemuselo být ptákům prospěšné. 

Jak krmítko správně umístit? 

Krmítko umístíme na klidné a závětrné místo. Ideální je, když je terén v blízkosti krmítka přehledný. Ptáci tak mají možnost včas reagovat na přítomnost koček, ale i dravců (krahujec obecný), kteří brzy zjistí, že se v blízkosti krmítka vyskytuje větší množství potencionální potravy. Dostatečný úkryt nabídne našim opeřeným přátelům blízký hustý keř či skupina stromů s větším počtem větví. Samotné krmítko musíme vždy umístit tak, aby bylo nedostupné pro kočky, které se rovněž ke krmítkům rády stahují, a to i přes to, že mají od svých majitelů dostatečný přísun potravy.

Ptačí jídelníček

Zima je pro ptáky nelítostnou prověrkou jejich možností a schopností. Tak jako všude jinde v přírodě, i zde existuje pradávný přírodní výběr, kdy přežívají jen ti nejsilnější. Zejména pro naše nejmenší druhy to v zimě není vůbec jednoduché. Odborníci uvádí, že drobní ptáci (králíček obecný) mohou v průběhu jediné mrazivé noci ztratit až třetinu své hmotnosti. Není však pravdou to, že by se ptáci v zimním období bez naší pomoci neobešli. Jejich potravní strategie jim umožňují přežít v pro nás často nepředstavitelných podmínkách. Avšak v případě, že se rozhodneme ptáky přikrmovat, výrazněji jim tím přinejmenším zjednodušíme život. Musíme však dodržet určitá pravidla přikrmování…

Různí ptáci potřebují různou potravu. Proto skladbu „krmítkového jídelníčku“ přizpůsobíme druhům, které se na naší zahradě vyskytují. Můžeme však také improvizovat a vhodnou volbou potravy se pokusit přilákat i druhy na krmítku méně obvyklé. 

Obecně platí, že ptáci v zimě potřebují hodně energie. Proto také většina ptáků dává na krmítcích přednost slunečnicovým semenům. Ta by měla vždy tvořit základ „krmítkové směsi“. Přiláká zejména sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), ale i brhlíky, čečetky, čížky či šoupálka. Je vhodné však přikrmovat i jinými semeny, aby strava nebyla jednostranná. Je možno koupit už přímo připravenou směs pro naše druhy. Ideální a také lacinější však je, když si směs sami namícháme z produktů, které běžně nabízí obchody s potřebami pro zemědělce. Pro doplnění směsi je tedy dále vhodná pohanka, kukuřice vločky, řepka, mák, proso, pšenice, ječmen, šrot. Mnoho semen plevelů, bodláků atd., obsahuje také zadina (odpad z mlátiček obilí), která bývá k sehnání na vesnicích. Na ty nám budou chodit pěnkavy, zvonci, strnadi, zvonohlíci, stehlíci či vrabci, kteří dnes už nejsou zdaleka tak běžnými, jako tomu bylo dříve.

Velmi vhodné jsou pak sušené bobule stromů a keřů jako jsou například jeřabiny, hložinky, bezinky, ptačí zob, plody rakytníku, břečťanu, svídy či šípků, na které přilákáme i takové ptačí elegány, jako je třeba dlask tlustozobý či vzácný severský host brkoslav severní. Kosi a kvíčaly milují všechny bobule a zejména čerstvá jablka. Krupici prosycenou tukem nebo přímo hovězí lůj rádi a pravidelně navštěvují strakapoudi a vzácně i nádherná žluna zelená či datel černý. Energeticky nejbohatší jsou pak vlašské a lískové ořechy, které mohou mimo většinu zmíněných druhů přilákat z jesenických hor také podivuhodného ptáka ořešníka kropenatého.

Pozor na jedy

Musíme si také připomenout, čím nikdy nekrmit. Ptákům většinou nesvědčí lidské kořeněné a solené potraviny, jako jsou například pečivo a těstoviny. Výjimečně se dají použít brambory, ty však musí být připraveny v neosolené vodě. Sůl je pro ptáky doslova jedem! Ani pečivo, často používané pro holuby či kachny a labutě, by nemělo být čerstvé a solené. Už po zrníčku soli mohou někteří ptáci uhynout. Lůj pak musí být výhradně hovězí a nepřepálený. Uzeniny, vepřové maso atd. škodí ptákům ještě více, než nám, lidem. Vodu, ani ohřátou, ptáci v zimě od nás nepotřebují. Mají jí dostatek díky okolnímu sněhu.

K úhynu může vést dokonce i vhodná potrava, které však ležela na krmítku v rozbředlém sněhu či vodě. Ptákům totiž může způsobit zažívací potíže. A ještě na jedno pravidlo nikdy nezapomeňte. Ptáky v zimě pouze přikrmujeme, nikoli překrmujeme.

Ptačí svět

Může se stát, že si ptačí svět během zimního přikrmování oblíbíte natolik, že se opeřenci stanou nedílnou součástí vašeho života. Vždyť člověk ptáky obdivoval odedávna. S pokorou a obdivem „pán tvorstva“ odjakživa vzhlížel k plachtícím ptákům vysoko na obloze. V dnešní době je navíc takto blízký kontakt s divokou přírodou velmi vzácný. Pokora k životnímu prostředí chybí úplně. Více než polovina světové populace dnes již žije ve městech. Lidé tak přichází o pocit sounáležitosti s přírodou a proto se k ní chovají mnohdy velmi bezohledně. Neuvědomují si, že naše životní podmínky jsou ve svém základě shodné s podmínkami vymírajících druhů... 

Přikrmování tedy nepředstavuje pouze pomocnou roku z naší strany. Umožňuje nám pronikat nejen do tajů ptačího chování, ale i do tajů života samotného. A když pak na jaře zaslechneme radostný ptačí zpěv, možná na tom budeme mít i kousek naší zásluhy.

Zajímavé odkazy:

www.cso.cz – webové stránky České ornitologické společnosti

www.nasiptaci.cz – internetový atlas ptáků

www.birdwatcher.cz – vše o pozorování ptactva

www.birds.cz – aktuální informace o pohybu a výskytu ptáků na území ČR

www.birdphoto.cz – fotografie ptáků

Použitá literatura:

Veselovský, Z.: Chováme se jako zvířata? Panorama, Praha 1992 

Veselovský, Z.: Obecná ornitologie. Academia, Praha 2001

Šťastný, K., Bejček V., Hudec K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČR. Aventinum, Praha 2006 

Červený, J. a kol.: Encyklopedie myslivosti. Ottovo nakladatelství, Praha 2004

Hume, R.: Ptáci Evropy. Euromedia group, Praha 2004

Foto a text: Štěpán Mikulka